Zdravotníci přidáno nedostali, zvýšení platů je nadále nejisté

Na desetiprocentním zvýšení platů všem zdravotnickým pracovníkům v roce 2012 se loni dohodl Leoš Heger s lékařskými odbory. Toto navýšení mělo podle memoranda následovat po přidání lékařům v minulém roce a netýkalo se ostatních zdravotnických pracovníků. Nelékaři tehdy na navýšení netrvali a spokojili se s příslibem ministra, že jim bude přidáno letos.

Zhoršující se ekonomická situace země a přetrvávající globální krize však přinutila ministerstvo ke korekci původního slibu. Koncem roku pak ministr zdravotníkům přislíbil plošné zvýšení platů zdravotníků o 6,25 % s tím, že zbytek do původně slibovaných 10 % dorovná v průběhu roku 2012, a to podle toho, jak bude pokračovat výběr pojistného a jaký bude celkový stav naší ekonomiky. Většina zdravotnických pracovníků se však vyššího platu dosud nedočkala.

Zdravotníci přidáno nedostali – nemocnice nemají peníze

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) provedl před včerejším jednáním přibližně stovky odborářů s ministrem Hegerem a zástupci krajů a zaměstnavatelů průzkum, který měl zmapovat aktuální situaci v jednotlivých nemocnicích.

„Ptali jsme se členů, zda v jejich nemocnicích zaznamenali zvýšení platů a pokud ano, tak o kolik procent a jakým skupinám zaměstnanců byly platy zvýšeny a pokud zvýšení nezaznamenali, tak jaký jim byl sdělen důvod,“ uvedla na včerejší tiskové konferenci předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníková.

Průzkum byl proveden v 9 fakultních nemocnicích a ostatních přímo řízených organizacích, 124 nemocnicích nespadajících pod MZ, 2 odborných léčebných ústavech, 13 psychiatrických léčebnách a na 14 stanovištích záchranných služeb.

Z průzkumu odborů vyplynulo, že dosud dostali přidáno převážně jen zaměstnanci fakultních nemocnic. Někde formou odměn, jinde jako součást osobního ohodnocení a v některých zařízeních formou navýšení tarifního platu. Různorodé byly podle zjištění odborářů i skupiny zaměstnanců, kterým byl plat navýšen.

Ve dvou nemocnicích dostali přidáno všichni zaměstnanci, téměř všude pak dostali přidáno všichni zdravotníci a někde i jiní odborní pracovníci (např. sociální pracovníci, psychologové apod.).

„Co se týkalo FN a přímo řízených organizací, tak z 56 procent nám odboráři odpověděli, že jim byly platy navýšeny od 1. ledna. Z nemocnic a od záchranné služby jsme dostali pouze jedinou kladnou odpověď a z psychiatrických léčeben 30 % kladných odpovědí,“ sdělila Žitníková.

Kraje ani nemocnice na platy nemají

Jako hlavní důvod, proč nebylo zdravotníkům – v ostatních než přímo řízených nemocnicích – přidáno, jsou nedostatečné finance. Ředitelé nemocnic ani hejtmani prý peníze na platy uvolnit nemohou a nechtějí redukovat počty zaměstnanců, přičemž potřebují udržet vyrovnané rozpočty, jinak by některým nemocnicím mohlo hrozit zrušení.

Podle zástupců zaměstnavatelů a hejtmanů je problém především ve zvýšené sazbě DPH, nízkých úhradách a také v dosud nejisté výši záloh od zdravotních pojišťoven. Vyšší úhrady, které sibuje úhradová vyhláška, jsou prý povětšinou jen iluzorní a vyšší DPH a růst platů reálně nemohou pokrýt.

Podle ekonomického náměstka Petra Noska je hlavní problém v „zálohové“ politice zdravotních pojišťoven.

Nemocnice dostávají průběžně zálohy a teprve po vyúčtování celého roku dostanou doplatky podle skutečně vykázané péče. Tato jednání bývají na jaře dalšího roku a doplatky v pololetí. Než tyto doplatky dostanou, mohly by si prý nemocnice vzít překlenovací úvěr.

Podle odborářů by experti měli propočítat, jestli vyhláška o úhradách od pojišťoven slibované zvýšení příjmů skutečně pokryje. Na výsledky jsou ochotni počkat do konce dubna. Pokud by přidávání nebylo možné a ministr by nechtěl vyhlášku předělat, měl by podle odborů odstoupit.