Třetina lékařské péče je zbytečná

Vina je na obou stranách. Pacienti si nechávají potvrdit diagnózu u několika doktorů nebo svému lékaři neřeknou, že je posílá na vyšetření, které už jednou absolvovali. Někteří lékaři si zase vykazují úkony, které neprovedli, aby dostali více peněz od pojišťovny.

„Odhady zbytné péče se pohybují mezi patnácti až třiceti procenty celkových nákladů ve zdravotnictví, jde o více než šedesát miliard ročně,“ uvedl Jiří Bek ze Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Vidí jediné řešení: změnit celý systém tak, aby měl lékař co nekompletnější informace o pacientovi.

„Má pak lepší možnosti rozhodování o tom, jak vést léčbu, zda jsou nutná další vyšetření. Omezí se tápání a přešlapování, a tedy i prodlení, které může hrát roli v celkových nákladech,“ říká Bek.

Částečně to podle něho může vyřešit elektronizace zdravotnictví. Ta v Česku začala před osmi lety, kdy vznikla první elektronická zdravotní knížka - karta pacienta na internetu, kde si lékař na jednom místě přečte, s jakými problémy se pacient léčil, jaké podstoupil vyšetření a co mu předepsal jiný doktor. Pacient má navíc kontrolu, jaké úkony si na něho lékař vykázal.

Podle nových čísel si knížku zřídilo 1,3 milionu lidí a do systému se připojilo 66 nemocnic. „Elektronizace přinesla například ve Španělsku a Dánsku úspory stovek milionů eur,“ uvedl ekonom Miroslav Zámečník. S úsporami však může české zdravotnictví počítat, až bude systém fungovat na 100 procent. Někteří pacienti zatím váhají - bojí se, že někdo zneužije jejich osobní údaje, starší lidé zase mají nedůvěru k internetu.

Někteří lékaři si stěžují, že systém elektronických zdravotních knížek (IZIP) nefunguje, jak si představovali. Praktický lékař Pavel Audy z Tábora se do něj přihlásil hned po spuštění. „Nejede to. Problém je v tom, že systém je pro lidi moc komplikovaný. Pacienti si mají elektronické zdravotní knížky sami aktivovat, ale skoro nikdo to nedělá,“ popsal Audy.

Systém mohou bezplatně využívat klienti VZP. Někteří pacienti mají strach z toho, že z internetu uniknou jejich osobní údaje. „Pracujeme na tom, aby byl systém úplně bezpečný,“ ujišťuje ředitel společnosti IZIP Jiří Pašek.

Fungovat to má podobně jako elektronické bankovnictví - pacient má přístupové jméno a heslo a bez jeho vědomí se do karty nikdo nedostane. Na problémy s únikem dat jsou pacienti i lékaři velmi citliví. Netýká se to jen elektronických zdravotních knížek, ale i zákona o léčivech, který by měl také omezit zbytečné výdaje - tentokrát na léky.

Pokud zákon projde, umožní, aby se v centrálním úložišti shromažďovaly údaje o tom, jaké léky předepsal pacientovi lékař a zda si je opravdu vyzvedl. Předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel tvrdí, že se tím zprůhlední poskytování lékařské péče a zamezí plýtvání s léky.

Jde o miliardy korun. „Lékař neví, jestli vám stejný lék nenapsal někdo jiný. Mnoho léků si pacienti vyzvednou, ale neužívají je. Za rok jsou takhle vydány léky za devět miliard,“ říká ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš.

Zákon má své odpůrce, kteří upozorňují, že narušuje soukromí lidí. Podobně se dříve mluvilo o systému IZIP, teď už jsou obavy při náboru výjimečné. „Jen za loňský rok jsme získali tři a půl tisíce lékařů a pro ten letošní máme plány nastaveny ještě odvážněji - chceme dosáhnout dvaceti tisíc,“ uvedl Pašek.

Nové klienty přesvědčuje společnost tím, že systém může omezit zbytečnou péči a zkvalitnit ji. „Pacient dostane méně léků, absolvuje méně opakovaných vyšetření, což přináší úsporu pro pojišťovnu,“ uvedl Pašek.

Právě dvojí diagnostika je problém i jinde - Světová zdravotnická organizace odhaduje rozsah těchto „zdvojení péče“ na sedm procent. V případě předepisování léků, kdy jeden přípravek pacientovi napíšou dva lékaři, je to 12 procent.

Vyjádření VZP:

Pan doktor Bek nemá z pozice své funkce žádné oprávnění vystupovat jménem VZP, prezentoval tak pouze svůj osobní názor, ve kterém se navíc zmýlil. Skutečnost je taková, že zbytnou péči ve zdravotnictví odhadujeme na 5, maximálně 10%.