Laureátka převzala mramorovou kostku, která je symbolem nadace, diplom a poukaz na finanční dar 35.000 korun z rukou členů poroty - režiséra Břetislava Rychlíka a Františka Janoucha, který je zároveň zakladatelem a předsedou Nadace Charty 77. Akt přítomní doprovodili potleskem vestoje. Už na počátku roku Dernerová získala Cenu za statečnost za rok 2009 od Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů.
Dernerová kritizovala kroky Krajské zdravotní, a.s. (KZ), která vznikla v roce 2007 sloučením pěti nemocnic s 6500 zaměstnanci a ročním obratem šest miliard korun. Nebudili u ní důvěru lidé z top managementu, považovala za spornou jejich kompetenci řídit zdravotnický kolos, u některých dokonce byly jejich předchozí firmy v konkurzu.
O situaci se zajímala i jako členka mosteckého zastupitelstva, začala pracovat v poradním sboru tehdejšího hejtmana Jiřího Šulce. KZ podle ní dělala sporné kroky bez ohledu na názor poradního sboru.
Jedním z nich byla kauza laboratoří KZ. Představenstvo je chtělo v roce 2008 pronajmout za 30 milionů korun ročně na 15 let na základě údaje, že vydělávají ročně deset milionů. Podle Dernerové vydělávaly přinejmenším 180 milionů ročně. Oslovila hejtmana, aby zakročil. KZ by podle ní touto smlouvou přišla o více než dvě miliardy korun.
Krajská zdravotní loni nakoupila přístroje za asi 750 milionů korun, které byly placené z evropských peněz. Mezi přístroji byla i magnetická rezonance pro ústeckou nemocnici, u které Krajská zdravotní čelí podezření, že ji koupila příliš draze. Případ prošetřuje i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Kontrolu na úřadu regionální rady Severozápad, který posvětil čerpání evropských peněz Krajské zdravotní, nařídilo i ministerstvo financí.
Lékařka v projevu hovořila o morální krizi, která podle ní „postihuje společnost zejména v oblasti korupce“. Kritizovala politiky, kteří si podle ní často představují politiku jako byznys a možnost rozkrádat veřejné finance.
Takové jednání podle ní často bývá nepotrestáno. „Obávám se, že za 20 let trvání demokracie vznikla neuvěřitelná síť mezi politickými stranami, státními zástupci a soudci, kteří pak nejsou nezávislí. Pak u nás může korupce bujet nebývalým způsobem. Je nutná změna,“ řekla Dernerová. Politici podle lékařky často hovoří o boji s korupcí, označila to však za „prázdná slova a výsměch“.
Nadace dnes také ocenila Cenou Toma Stopparda za rok 2009 Petra Rezka za esejistickou knihu Architektonika a protoarchitektura. Tuto cenu financuje od roku 1983 anglický dramatik českého původu Tom Stoppard, autoři českého původu ji dostávají za významné převážně esejistické dílo. V minulosti byli takto oceněni například Ivan Martin Jirous, Milan Uhde nebo Jáchym Topol.
Cena Františka Kriegla se uděluje od roku 1987. Nadace Charty 77 jí oceňuje jedince, kteří riskují vlastní postavení, kariéru a často i život, aby prosadili názory a cíle, jež odpovídají humanistickým ideálům, demokracii a lidským právům a jež oni považují za správné.
František Kriegel byl jedním z významných politiků Pražského jara 1968 a jediným z československých politiků, který odmítl v Kremlu podepsat protokol o normalizaci poměrů v zemi. Z komunistické strany byl vyloučen, když v Národním shromáždění hlasoval proti přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk v Československu. Podepsal Chartu 77. Zemřel v roce 1979.
Loni nadace udělila cenu Jakubu Štěrbíkovi a Stanislavu Vodičkovi, kteří se postavili hajlujícím neonacistům. Mezi dosavadními laureáty Ceny Františka Kriegla jsou také například zakladatel festivalu Jeden svět Igor Blaževič, senátor Jaromír Štětina, Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje právům menšin a zejména Romům, nebo Ondřej Cakl, který se léta věnuje monitorování neonacistických a rasistických hnutí.