Lékaři požadují vyšší platy

Podle krajského koordinátora Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Královéhradeckého kraje Václava Dostála mají lékaři s plnou kvalifikaci a víceletou praxí základní plat přes 30 tisíc korun.

„Pak podle pracoviště mohou mít ještě osobní ohodnocení v řádu tisíců. To je různé a týká se spíš starších lékařů,“ říká Dostál, který pracuje jako lékař v léčebně dlouhodobě nemocných v Novém Bydžově.

Lékařské odbory požadují, aby se také zvýšily nástupní platy lékařů na úroveň průměrné mzdy v zemi, tedy na částku kolem třiadvaceti tisíc korun. „Nástupní plat v nemocnicích se pohybuje mezi patnácti až devatenácti tisíci korunami a to se nám zdá málo,“ sděluje Dostál.

Primář broumovské nemocnice a předseda krajského zdravotního výboru Jiří Veselý souhlasí s tím, že nástupní platy lékařů jsou nízké: „Doktor začíná po škole někde na sedmnácti a půl tisících korunách. Protože je rychle postaven do prvního vytížení, myslím, že nástupní platy by mohly být vyšší. Problém je ale v tom, kde na ně vzít. V krajském rozpočtu na zvýšení platů peníze nejsou a nemocnice mají na letošní rok rozpočty postaveny tak, že většina z nich na to taky mít nebude.“

Průměrný plat lékařů v kraji je kolem padesáti osmi tisíc korun. Tato částka v sobě ale kromě tarifní mzdy zahrnuje i odměny za pohotovostní služby, které se u lékařů liší. „Takzvanými průměrnými platy jsou lékaři doslova perzekvováni, ale nikdo už neříká, kolik hodin nočních, víkendových a svátečních služeb je v tom započítáno,“ namítá Dostál.

Pokud by se platy zvyšovaly o sedm procent, jak požadují odbory, znamenalo by to i několikatisícový nárůst. Dohromady by to byly miliony. Třeba tříprocentní zvýšení mezd v posledním čtvrtletí tohoto roku by přišlo na pět milionů korun.

Podle Dostála jsou požadavky lékařů skromné, jejich platové ohodnocení je podhodnoceno už od dob socialismu. „Ani po převratu se v platové relaci nic zásadně nezměnilo. Ve srovnatelných povoláních jsme na chvostu snad jedině s učiteli, ostatní obory nás výrazně předběhly,“ tvrdí Dostál.

Krajská radní zodpovědná za zdravotnictví Jana Třešňáková uvedla, že další jednání o zvyšování platů lékařů se odsunula na květen.

„Mzdy jsou náklady, které by měly krýt zdravotní pojišťovny. Je to otázka systému financování od zdravotních pojišťoven. Sedmiprocentní nárůst mezd lékařů kraj platit nemůže. To bychom za chvíli financovali jen zdravotnictví,“ říká Třešňáková. Dodala, že problém je celostátní a kraj musí jednat o financování zdravotnictví nejen s pojišťovnami, ale i s ministerstvem zdravotnictví.

Podle Veselého by lékaři na podzim přidáno dostat mohli. Peníze by se prý mohly najít v krajském rozpočtu, ale to až podle toho, jak se budou vyvíjet daňové příjmy kraje.

„Počítá se s tím, že lékaři by měli letos dostat přidáno asi čtyři procenta,“ uvádí mluvčí krajského úřadu Imrich Dioszegi.

Zhruba dvě procenta ale tvoří běžný nárůst mezd a další více než dvě procenta příplatky za služby, na nichž se už na konci minulého týdne lékařské odbory dohodly s vedením nemocnic, krajského zdravotnického holdingu a Všeobecné zdravotní pojišťovny. Vyšší příplatky, které byly v nemocnicích rozdílné, budou mít lékaři od července.

„Od července se srovnají úhrady za pohotovost ve všech nemocnicích na stejnou úroveň, a to na tu nejvyšší. To bude činit 2,28 procenta zvýšení průměrného platu. Od května budeme jednat o dalším navýšení mzdových tarifů,“ říká Třešňáková.

Podle Dostála činí zvýšení sazeb u pohotovostních služeb několik desítek korun na hodinu, avšak dodal: „U těch lékařů, kteří už vyšší sazby měli, se prakticky nezmění.“

Lékaři v nemocnicích musí v rámci pracovního úvazku ročně odsloužit sto padesát hodin pohotovostních služeb, tedy v noci, o víkendech a svátcích. Kromě toho podepisují s nemocnicemi dohody, jimiž se zavazují k dalšímu úvazku kolem čtyř set hodin. Právě zvýšení plateb za tyto přesčasy bylo předmětem dohody.

Kvůli tomu, že kraj nechtěl na zvýšení sazeb za přesčasy přistoupit, odmítali lékaři dohody o přesčasech podepsat. Hrozilo, že by vypovídali dobrovolné úvazky, a nemocnice by proto musely kvůli nedostatku personálu přejít na směnný provoz.

„Situace se už uklidnila, k žádnému vypovídání dohod nedošlo a provoz nemocnic běží normálně,“ tvrdí Třešňáková. Požadavky lékařů přicházejí v době, kdy na tom krajské zdravotnictví není nejlépe. Kraj řeší dluhy některých nemocnic z minulých let a potýká se s nedostatkem peněz.

„Ani v ekonomicky příhodnější době nám vyhověno nebylo. Naše požadavky jsou minimální, ale ať už byla ekonomická situace jakákoliv, ať byla vláda jakákoliv, k žádnému obratu ve vývoji platů nedošlo. Tarifní plat kvalifikovaného lékaře je dnes něco málo nad průměrem v republice a to je naprosto nedostatečné ohodnocení kvalifikované práce,“ tvrdí Dostál.

Podobnou situaci musel kraj řešit už vloni. Proti nízkým mzdám protestovaly a hrozily stávkou zdravotní sestry. Jejich platy v krajských nemocnicích totiž byly až o šest tisíc korun nižší než platy sester v hradecké fakultní nemocnici. Kraj jim nakonec ustoupil a dohodl se s nimi na postupném zvyšování mezd. Vloni jim zvýšil průměrné platy o patnáct set korun.

K dalšímu zvýšení platů mělo dojít na přelomu roku a do roku 2012 by kraj měl postupně dorovnat plat sester na úroveň jejich kolegyň ve státních nemocnicích.