Do vzdělávání zdravotníků poputují miliardy, systém se změní

Ministerstvo si od nových změn slibuje zejména stabilizaci situace s nedostatkem zdravotníků, nový systém by je měl totiž k práci v českém zdravotnictví více motivovat. Pro následující rok ministerstvo vyčlenilo finanční prostředky na specializační vzdělávání pro 2 700 zdravotníků, půl miliardy poputuje ze státního rozpočtu.

Na další tři roky jsou také zajištěny prostředky pro 45 000 zdravotníků na jejich celoživotní vzdělávání. Téměř 950 milionů korun bude uvolněno z Evropských strukturálních fondů. „Ministerstvo zdravotnictví na základě dotačního programu zafinancuje rezidenční místa pro lékaře i nelékařská povolání. Některé obory budou dotovány zcela, některé pouze částečně. Plně budou podporovány především obory, kde je v současné době velký nedostatek lékařů, například: ARO, patologie, praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, neurologie, dermatovenerologie nebo radiologie a zobrazovací metody,“ nastínila ministryně Dana Jurásková, kam peníze poputují přednostně.

Plnou podporu podle ní získají i některé obory nelékařské, a to například ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzívní péči. Tak například na každého budoucího praktického lékaře dá stát zhruba 28 tisíc měsíčně po celou dobu školení. Většina peněz má jít na plat studujícího lékaře, část zůstane praktickému lékaři, který jej má na starosti, a část pokryje náklady na školení. Ministerstvo takto přispěje peníze pro 149 lékařů.

Jde o historický krok

Podle ministryně se jedná o historický okamžik. „Dosud si velkou část hradili zdravotníci sami, případně jim přispíval zaměstnavatel. Tolik peněz do specializačního vzdělávání zatím nešlo,“ doplnila Jurásková. Podle náměstkyně Markéty Hellerové se jedná zejména o změnu filosofie celého vzdělávacího systému. Po ukončení studia si lékař vybere ze 40 základních lékařských oborů. „Už po prvních dvou letech bude moci vykonávat některé činnosti samostatně, což dosud nemohl. Po získání atestace se rozhodne pro další specializaci v některém ze 44 nástavbových oborů,“ dodala náměstkyně. Pro všeobecné sestry se specializační vzdělávání zkrátí z nynějších tří let na dva roky.

Dosavadní systém je takový, že lékař studuje vysokou školu šest let, další tři roky až sedm let absolvuje specializační vzdělávání završené složením atestační zkoušky. Vzdělávat se pak musí dál celý život. Nový systém se vrací k dvoustupňovým atestacím - první rok studia po ukončení vysoké školy je pro všechny obory společný, ve světě je to obdoba rezidentury. Druhý rok je zaměřen podle kmene, přičemž obory jsou členěny do deseti kmenů. Následuje specializovaný výcvik a atestační zkouška. V dalším studiu získá lékař certifikát o zvláštní odborné způsobilosti

ČLK systém kritizuje

Systém rezidenčních míst má ale své kritiky, mezi ty nejhlasitější patří Česká lékařská komora. Upozornil, že půlmiliarda, o níž ministerstvo mluví, není celá pro lékaře, jen 320 milionů, a není na rok, ale na celou dobu specializačního vzdělávání, což jsou tři roky až pět let. „Není to podpora lékařů, ale jejich zaměstnavatelů. A my nemáme jistotu, že zaměstnavatelé přesunou peníze lékařům,“ reagoval již dříve pro ZDN Kubek. Problém vidí i v tom, že rezidenční místa jsou jen pro čerstvé absolventy lékařských fakult, takže podle Kubka ministerstvo „hází přes palubu“ čtyři ročníky mladých lékařů. Šéf ČLK prohlásil, že se komora distancuje od postgraduálního vzdělávání jak ho vytvořilo ministerstvo. „My jsme vytvořili systém stupňovitého vzdělávání lékařů, který získal podporu široké lékařské obce. Ministerstvo ale naše návrhy nezohlednilo,“ vysvětlil.

Michaela Svobodová, www.ZDN.cz