Tomáš Julínek, jak ho známe

KOMENTÁŘ ZDRAVOTNICKÝCH NOVIN

Po stručném oddechnutí po sněmovních volbách neúprosně přichází čas další předvolební kampaně. V říjnu se volí do třetiny senátu a všech obecních zastupitelstev.

Mezi senátory, kteří se budou snažit obhájit své křeslo, je i exministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Právě on se rozhodl vrhnout do volební kampaně s tématem zdravotnické reformy na rtech.

Surfování na proreformní vlně

Vzhledem k Julínkově popularitě mezi veřejností a k jeho politickému osudu, který si ještě všichni pamatujeme, je to docela odvážné rozhodnutí. Ale možná se exministr spoléhá na to, že proreformní vlna ve společnosti je i po sněmovních volbách stále v pohybu, a kdo jiný by se na ní ostatně měl vozit než ti, kteří byli ochotni reformovat „proti všem“.

Nemá valný smysl o této úvaze dlouze polemizovat. Jako všechny sázky buď vyjde, nebo ne. Mnohem zajímavější je ovšem forma Julínkovy kampaně. Exministrovi nelze upřít postojovou konzistenci. Všichni, kteří už zapomněli, proč Julínek nedokázal prosadit svou pečlivě připravenou reformu, si během senátní kampaně vzpomenou.

Myšlenky, jejichž sílu lze jen stěží zpochybňovat, jsou zahaleny v nesrozumitelných tiskových zprávách. Vše je pak korunováno naprosto pitomým volebním klipem s Bolkem Polívkou. Klip zaprvé nenese žádné kloudné sdělení, zadruhé bez obalu vykrádá už tak dost nepovedený žert s „vůdcovým stanem“ z filmu „Pozor, vizita!“ a zatřetí svými závěrečnými vteřinami navozuje absurdní dojem, že osud reformy zdravotnictví závisí na přítomnosti Tomáše Julínka v senátních lavicích.

Zároveň toto třičtvrtěminutové filmařské dílo celkem zdatně popírá doprovodné Julínkovy projevy, v nichž exministr moudře radí přestat se motat kolem regulačních poplatků a zanechat předstírání, že parametrické změny v poplatcích jsou totéž jako reforma zdravotnictví.

V klipu ovšem skromný lékař Julínek upozorňuje Bolka Polívku, že místo korupční slivovice „stačí třicet korun“. V rychlém střihu pak již v senátorském obleku dodává: „A teď ještě reformu ve prospěch pacienta.“ Jako by to byla jen drobnost doplňující regulační poplatek.

Chytrý obsah, nešikovná forma

Přitom když se Julínek zrovna nesnaží být vtipný nebo apelativní, mluví celkem rozumně. Poplatky se do politické diskuse opět derou plnou silou a začínají zakrývat všechna ostatní zdravotnická témata.

Jejich přitažlivost je zřejmě naprosto neodolatelná, protože první zprávy z vládních řad, jež se týkají zdravotnictví, znějí, že Leoš Heger chce odvozovat poplatkové limity od výše příjmů, regulační poplatek v nemocnici asi půjde o 40 korun nahoru a Věci veřejné slibují, že kvůli socialistickému návrhu na rušení poplatků neporuší koaliční loajalitu.

Rozhodně není hloupé připomínat, jak poněkud donkichotsky činí Julínek, že diskuse o poplatcích a diskuse o reformě jsou nebe a dudy, že poplatky nejsou od toho, aby sanovaly finanční průšvihy ve zdravotnictví, ale aby bránily plýtvání a nadužívání péče.

Že reforma se nemá týkat poplatků, ale fungování pojišťoven, záchranek, fakultních nemocnic, dostupnosti a standardů péče, vymahatelnosti práv pacientů, postavení lékařů, variant pojištění a připojištění a tak dále a tak podobně.

Je docela škoda, že tento Julínkův hlas do síní, kde se konají koaliční jednání, zřejmě jaksi nedoléhá, takže poslední náznaky jeho rukopisu najdeme v koaliční smlouvě. Po jejím podpisu už se zase čile řeší poplatky, poplatky, poplatky. A Bolek Polívka tomu nijak nepomáhá.

Tomáš Julínek zkrátka nastupuje do senátní kampaně tak, jak ho známe. S chytrým obsahem a nešikovnou formou. Možná by i pro něj bylo nejlepší, kdyby senátní volby prohrál a nastoupil na ministerstvo zdravotnictví jako poradce či náměstek. Tam by mohl uplatňovat své myšlenky, aniž by je musel klínit do nevydařených videoklipů.

Videoklip si můžete prohlédnout ZDE.