Kvalitní péči tříští byrokracie a pojišťovny

to sedí

oprava: dissenter

ad dissester: vážený kolego, to je po dlouhé době jeden z mála příspěvků na těchto stránkách , který skutečně sedí.Děkuji !

Jen svoboda lékaře a svoboda pacienta přinášejí přirozenou cestou zodpovědnost a tvůrčí iniciativu. Bez této svobody de facto lékař nemůže řádně léčit a pacient nemá důvod pečovat o své zdraví!

Základní problém našeho zdravotnictví je nesvoboda lékařů i nesvoboda pacientů. Lékař je stále bezohledně limitován byrokracií místo toho, aby se mohl soustředit na své další vzdělávání a léčbu. Nejhorší je, že tato omezení jsou považována politiky za normální. Lékař nemůže být ani potenciálně trestán za správné léčení, jak je tomu dnes. Smlouvu s pojišťovnou do budoucna nesmí uzavírat lékař, ale jeho pacient. Ten musí rozhodovät o tom, co je ochoten do svého zdraví skutečně investovat. Lékař nesmí jakoukoliv formou doplácet svému pacientovi na léčení. To je zdrojem negativních vztahů mezi pacientem a jeho ošetřujícím lékařem!

Kde není pacient aktivním, máme vynikající výsledky. Kde vyžadujeme spolupráci, nejsou výsledky. A netlačí lékaři tak trochu na ty pacienty , ve smyslu tu vaší pasivitu umíme lépe léčit, tam jsme vynikající ?

Neplatit pojistné, nechodit k lékaři a do lekáren. Neléčit infekční onemocnění. Kvalita E nás v potravinách stabilizuje.Tak nějak vlastně je ta medicína zbytečná.A úraz při aktivním sportu, nebo při cestě autem do práce, to je omyl naší civilizace. Genetika je asi údělem mimozemských civilizací, v naší vědě nemá místo.

Myslím, že genetika se bude podílet také velkým procentem...

Abych do toho opět zatáhl politiku - regulační poplatky a ostatní formy přímých plateb jsou právě tím "pohlavkem", který povzbudí. Více by se mi však líbil komerční model pojištění, kde rizikový pojistník platí více. Právě tohle navrhuje ODS a proto jsem mj. jejím velkým podporovatelem (nečlen :-)) - Tomáš Julínek je první ministr od Luďka Rubáše, který s něčím hnul. Někde dobře, někde méně dobře, ale pohnul.

Úmrtnost na ICHS je nicméně potvrzena prospektivními studiemi...

Lidé naší civilizace jsou mnohem méně nemocní, než je obecně předpokládáno. Slabost své vůle svádějí na nemoc. Nejzneužívanější je v tomhle ohledu psychiatrie, ale interna taky. Závěrem jen krásný citát z knihy Jeroma Klapky Jeroma: "o v tomto ohledu trpím, nedá se vypovědět. Od nejranějšího dětství jsem byl v tomto ohledu pravý mučedník. Jako chlapce mě tato nemoc neopouštěla téměř ani na, jediný den. Tenkrát nevěděli, že to jsou játra. Lékařská věda byla mnohem méně pokročilá než dnes a přičítali to lenosti. "Ty Iíný darebo," říkávali, "nemohl bys jít dělat něco užitečného?" Nevěděli ovšem, že jsem nemocen. A nedávali mi pilulky; dávali mi pohlavky. A ať se to zdá sebedivnější, ty pohlavky mě často vyléčily - načas. Poznal jsem, že jeden pohlavek měl na má játra větší účinek a víc mě povzbudil, abych ihned šel a bez dalšího otálení udělal to, co chtěli, než teď celá krabička pilulek. Víte, často se stává, že ty jednoduché, staromódní léky mají větší účinek než celá lékárna."

S nedostatkem pohybu souhlas. Běžným sportem se nicméně výdej energie dohnat dá - stačí chodit do práce pěšky nebo jezdit na kole, nepoužívat výtah a obden si jít hodinu zaběhat (nebo rychlá chůze pro nemocné). Jeden víkendový (půl)den věnovat pěšímu třicetikilometrovému (analogicky méně pro nemocné) výletu na nějakou zajímavou památku. I se svým hektickým pracovním stylem to zvládám - musím, protože coby labužník bych jinak brzy dorostl metráku. Druhá polovina vašeho příspěvku přesně ilustruje fatální omyl moderní medicíny. Obezita = nedostatek vůle A TO NENÍ NEMOC. Bohužel jsme si zvykli mít cestičku umetenou, moc se nesnažit a jakákoliv větší frustrace nás vede k útěku do nemoci ("depky").

Plně s Vámi souhlasím, prakticky každé přirozené umrtí ve vysokém věku je označeno kardiovaskulární diagnosou, byť by to bylo atero universalis. Zajímalo by mě, jak započítávají tyto diagnosy do statistik v zemích, kde je úmrtnost na KV choroby nízká.

Pamatuji se, že se kdysi tradovalo, že na zdraví člověka (nikoliv lidu)má z 80 procent vliv způsob života a jen 20 procent ovlivní systém zdravotnictví v dané zemi. Už nevím kdo a jak k těm číslům došel, ale koresponduje to s tím, co zde bylo řečeno.

On se ten zemřelý pacient na něco odepsat musí, a propitvanost je nízká, proto se setrvačností často na úmrtní list píše ICHS a ja z toho taková statistika (i když si myslím, že realita se tomu číslu dost blíží).

není co dodat. zdarvím.

Nynější prodlužování prům. věku je dáno dobrými základy dnešních 70-80-90. Většinou fysicky pracovali, hýbali se, jak chůzí, tak sportem, nepřežírali se - nebylo co a ni za co :) Jak bude dospívat generace počítačových obesních a alergických dětiček, pro které je pohyb - většinou - jen nepříjemností, živených hamburgery, hranolky a colou - bude se věk dožití zase zkracovat ! hezký den

Ještě malý dodatek. Kromě přežírání se málo pohybujeme. Po roce 89 jsme se stali rozvinutou zemí i počtem zaměstnanců ve službách. Lidi místo okopávání řepy a poklízení dobytka sedí v obchůdcích hypermarketů, kde čekají na zákazníka často od nevidím do nevidím. (Od lékařů se očekává být k dispozici, t.j. vysedávání celý den). Sportem se potřebný výdej energie dohnat nedá. Přínosný je déletrvající pohyb s mírnou zátěží a hodinou v zaprděném fitku jej nenahradíme. A navíc, není lepší si zajít do lékárny pro statin nebo sibutramin? Opravdu si příslušníci naší generace nezaslouží spíše status "nemocného z povolání"? Nebo je nemocná spíše naše civilizace? (Na hlavu).

Kolega vystihl celou problematiku naprosto precizně.

Prosím čtenáře ZDN, kteří jsou zároveň lékaři, o zrušení nepravdivého myšlenkového schématu často vídaného v diabetologických, interních vyšetřeních či propouštěcích zprávách: pacient má bolesti zad/kyčlí/kolen -> proto se nemůže pohybovat -> proto nemůže zhubnout -> proto se mu komplikuje ICHS a diabetes na schéma pravdivější pacient se přežírá -> proto stoupá váha -> proto v důsledku zvýšené zátěže odchází záda/kyčle/kolena a objevuje se ICHS, diabetes (popřípadě se horší) Neexistuje obezita bez přejídání! I v medicíně platí zákon zachování energie a to, co sníme, je třeba vydat nebo uložit do tukových zásob.

Ještě dodám - toto zařídí jen nestátní ZP (státní to nezajímá), určitě budou ochotnějí komerční ZP (jde o zisk). Opět jen komerční ZP budou vybírat pojistné dle rizikovosti a ne dle schopnosti plátce platit (% příjmů), jak je tomu dnes.

Tam, kde pacient není aktivním subjektem dění, máme vynikající výsledky - počet koronárních angioplastik je vysoký, % DES taky, počet bypassů a jejich kvalita taky, totéž co se týká arytmologie. Léčba je na úrovni (někdy nad) EU15, většina lidí v sekundární prevenci ICHS má ANP(+clopidogrel) + statin + ACEI/ARB + betablokátor/Ca blokátor, doba přežití stoupá. Naprosto zoufalé výsledky máme tam, kde se vyžaduje spolupráce pacienta. Stoupá obezita (osobně nemám rád tenhle termín a dávám přednost slovu "vyžranost"), moc neklesá počet kuřáků, Češi se čím dál tím méně pohybují. Stoupá počet invalidních důchodců s indikací ICHS + diabetes II.typu + klouby/záda, benevolence úřadů je taková, že mnou často používaná věta "Z kardiologického hlediska je plný či částečný ID vysloveně nevhodný, pravidelná intenzivní fyzická aktivita je součástí léčby MS a sekundární prevence ICHS, nárůst váhy při snížené pohybové zátěži ostatní komorbity (diabetes, nemoci muskuloskeletálního systému) ještě zhorší." není brána v úvahu. Nevidím jiné cesty, než je přímé zainteresování pacienta pomocí diferenciace pojistného. Pro začátek by stačilo stanovit kuřákům (lze snadno zjistit testem z moče, používají ŽP v USA) o cca 50% vyšší odvody na ZP, u BMI nad 27 také +50%, nad 30, 35, 40, ... vždy dalších 50% pojistného navíc. Pouze taková motivace může zafungovat. Procenta střílím odhadem, nejsem pojišťovák, ale zhruba tak to je.

Generace 5O letých si dříve za socialismu/a to nebyla ta péče zas tak jednoznačná/si plánovala důchod, i uvažovala o jako tzv. PRDUCH- pracující dúchodce. Dnes si neplánuje nic, umírají na ulici na infarkty, mozkové příchody, odcházejí na rakovinu před očima. Vyčkávají zda je možná někde v kolečku ošetří, nebo se jich někdo ujme. O nemocnosti dětí, mladých lidí na závažné onemocnění jako je rakovina, roztroušená skleroza, těžké alergie nemluvě.