Vloženo 28.6.2010
Infekce provázejí obyvatele planety pravděpodobně již od začátku jejich existence.
V dochovaných materiálech ze starověku jsou zprávy o epidemiích infekčních nemocí, i když původ těchto chorob dávno nebyl znám.
Ještě dnes se moderními vědeckými postupy můžeme přesvědčit o tom, že již naši předchůdci před mnoha staletími trpěli infekčními chorobami, které jsou známy i v dnešní medicíně.
Vloženo 28.6.2010
Infekční choroby se celosvětově významně podílejí na nemocnosti obyvatel a v rozvojových zemích patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Řada závažných infekcí, jako jsou např.
malárie, schistozomóza, tuberkulóza a HIV, se v tropických oblastech nadále šíří. Celosvětově každoročně cestuje kolem 50 milionů osob z rozvinutých zemí do oblastí tropů a subtropů. Tyto cesty jsou spojeny se zvýšenou nemocností i úmrtností.
Vloženo 28.6.2010
Infekce, které vyvolávají meningokoky, mohou mít celou škálu klinických forem. Kolísají od lehkých onemocnění, která se daří velmi dobře zvládnout antibiotickou léčbou, až po život ohrožující stavy, které i přes správně vedenou terapii skončí úmrtím. Tyto formy jsou označovány jako invazivní meningokoková onemocnění. Patří mezi nejrychleji a nejdramatičtěji probíhající infekce vůbec.
Vloženo 28.6.2010
Salmonelózy a kampylobakteriózy, dvě nejčastější bakteriální střevní infekce vyskytující se v České republice, tvořily v loňském roce v EPIDAT více než polovinu všech hlášených průjmových onemocnění (graf 1).
Vloženo 28.6.2010
Listeriové infekce mohou mít závažný až fatální průběh především u imunokompromitovaných pacientů. Jelikož těchto osob v populaci přibývá, je nutno tuto bakterii zahrnout do spektra možných původců invazivních infekcí. Včasná diagnostika a účinná terapie může významně zlepšit prognózu pacienta.
Vloženo 28.6.2010
Mediální hysterie kolem výskytu pandemické chřipky pozvolna utichá.
Informace, které byly laiky, ale často i odbornou veřejností, prezentovány na různých úrovních, kolísaly od podceňování onemocnění jako výmyslu farmaceutických firem až po panické reakce osob izolujících se v domácím prostředí s neindikovaným požitím antivirotik.
V odborných kruzích probíhá hodnocení pandemické vlny s otazníky kolem průběhu další chřipkové sezony. Cílem příspěvku je zhodnocení průběhu pandemické chřipky se zřetelem k naší zkušenosti.
Vloženo 28.6.2010
Infekce virem lidské imunodeficience (HIV) zůstává nevyléčitelným onemocněním. Onemocnění dříve jednoznačně fatální se stalo díky kombinované antiretrovirové terapii (cART) onemocněním chronickým.
Prognóza HIV infikovaných osob je v přímé závislosti na včasné diagnostice a kvalitní léčbě. V rámci diferenciální diagnostiky je tedy nutné myslet i na tuto infekci.
Vloženo 28.6.2010
Článek se zabývá problematikou biologické léčby, rozdělením bioléčiv podle doporučení FDA (Food and Drug Administration) a klinickým využitím monoklonálních protilátek. Podrobněji se zaměřujeme na protilátky proti TNFalfa, které našly uplatnění především v gastroenterologii, revmatologii a dermatologii. Pozornost je dále věnována nežádoucím účinkům této léčby včetně těch nejzávažnějších, jakým je nebezpečí vzplanutí infekce virem hepatitidy B nebo latentní tuberkulózní infekce.
Vloženo 28.6.2010
Staphylococcus aureus rezistentní k methicilinu (MRSA) je stále častěji kultivován u pacientů během pobytu v nemocnici.
Současně se v posledním desetiletí objevuje druhá a závažnější genetická varianta MRSA, která se vyskytuje v komunitě bez spojitosti s nemocniční péčí.
Rezistence k antibiotikům první volby násobně zvyšuje finanční náklady s léčbou spojené a komplikuje léčebně ošetřovatelský proces obecně, při existenci pokynů a směrnic založených na striktním používání osobních ochranných pomůcek při kontaktu s takzvaným MRSA pozitivním pacientem.
Vloženo 28.6.2010
U imunodeficitních pacientů může mít toxoplasmóza těžký, někdy až fatální průběh. Na rozdíl od běžné praxe u imunokompetentních pacientů je u těchto nemocných laboratorní diagnostika obtížná, ale zahájení léčby nelze odkládat. Proto se u těchto nemocných přistupuje při podezření na toxoplasmózu k empirické léčbě. Její úspěšnost se pak považuje za potvrzení diagnózy.